Proč přijímat sacharidy během sportu

Odpověď hledejme v grafu energetických systémů. 

Z něho můžeme vyčíst, že:

• u velmi krátkých výkonů do 20 vteřin se zdrojem energie stávají tzv. makroergní fosfáty, tedy ATP a CP
• poté se ke slovu dostavují sacharidy - nejdříve formou anaerobního spalování, poté, je-li výkon v aerobním pásma, se sacharidy začnou spalovat efektivnější aerobní cestou
  • je-li výkon anaerobní, pak se sacharidy i nadále spalují anaerobně a jiný energetický systém (tedy ani lipolýza spalující tuky) se ke slovu nedostanou
  • důvodem je, že sacharidy jsou díky své chemické vazbě rychleji využitelné než tuky a umožňují tak i rychlejší výkony 
• pokračuje-li aerobní výkon, začnou se pomalu probouzet tuky - pomalu proto, že jsou ve složité chemické vazbě a trvá několik minut, než se energetický systém spalující tuky (lipolýza) rozjede
• významným zdrojem energie se tuky stanou až cca 30 minut po začátku cvičení a s postupujícím časem se jejich podíl neustále zvyšuje
• sacharidy však slouží jako zdroj energie po celou dobu i proto, že:
  • tuky se spalují v ohni sacharidů
  • i ve vytrvalostním výkonu nastanou anaerobní chvilky (náročné kopce, úniky, protivítr apod.), kde pracují výhradně sacharidy
• po 90 minutách se začíná probouzet další energetický systém, a to glukoneogeneze (nový zdroj glukózy) - to nám napovídá, že sacharidová forma energie (zdroj pro vznik glukózy) v těle došla a organizmus hledá jiné zdroje pro vznik glukózy - ty nachází v aminokyselinách

Z toho vyplývá, že:

• sacharidy slouží jako zdroj energie po celou dobu výkonu,
• klíčovou roli hrají sacharidy v anaerobních zátěžích (sacharid je klíčovým, protože vlastně jediným zdrojem energie)
• energie z tuků se využívá díky sacharidům (tuky se spalují v ohni sacharidů)
• energie ze sacharidů je rychleji dostupná než energie z tuků (sacharidy jsou cca 2x rychlejší), proto i výkon postavený na sacharidech je vyšší než výkon postavený na tucích
• množství sacharidů uložených v těle především ve formě glykogenu vydrží cca 90 minut, poté tělo přepíná na jiné zdroje a výkon výrazně poklesne

​

Sacharidy proto můžeme po právu označit za strategickou surovinu pro vytrvalostní sportovce. A to především proto, že sacharidy umožňují vyšší výkon než tuky. Proto se vytrvalci snaží dělat vše pro to, aby jim svalový glykogen vydržel co nejdéle, protože to je klíčová věc pro co nejlepší výsledek. S tím, aby glykogen vydržel co nejdéle, nejvíce pomáhá:

• Dlouhodobá trénovanost, která "učí" tělo více využívat tuky jako zdroj energie. Díky tomu organizmus postupně posouvá úroveň tepové frekvence, kdy přepíná z tuků na sacharidy a tím šetří glykogen.
• Intenzivní tréninky, které vyčerpávají zásoby glykogenu a tím stimulují organizmus, aby si zásob glykogenu vytvářel více. Důsledkem je, že zatímco netrénovaná sportovci mají v těle cca 350 gramů svalového glykogenu, amatérští sportovci mají cca 600 gramů a profesionální až 800 gramů svalového sacharidu.
• Příjem energie během sportu - je-li výživa přijímaná během sportu rychle vstřebatelná (tzn. jednoduché sacharidy, bez tuků a bílkovin), pak se může stát dalším sacharidovým zdrojem energie, vlastně se stane náhradou glykogenu a tím ho šetří. Tyto podmínky pro rychlé vstřebání splňují právě i např. energetické gely od Etixx. Sice se nikdy nestane, že by tělo mohlo fungovat jen na sportovní výživu (protože maximální vstřebatelnost za hodinu je cca 120 gramů sacharidů, tj. příjem energie 480 kcal), přesto je sportovní výživa významným faktorem, který šetří svalový glykogen.

Co z toho plyne?

• Trénujte pravidelně. Lepší než 1x týdně 4hodinová vyjížďka je lepší 4x týdně hodinový (intenzivnější) trénink.
• Používejte energetickou výživu během tréninku. Jednak tím zlepšíte kvalitu samotného tréninku (a tím podpoříte růst výkonnosti), druhak pro efektivnější užívání sportovní výživy je třeba na ni učit své zažívání, které pak sportovní výživu využije efektivněji.
• Používejte sportovní výživu během závodu, ale pamatujte, že na závodě nepoužívejte nic, co nemáte vyzkoušené.